no ale ani to moc nakonec nebolelo :-)
Tak k nám dnes na návštěvu přišla Jíťa se psem Majkym. Naše kočka Majkyho jako jediného ze všech psů jakž takž snese. Neprská na něj, dokonce se před ním jednou i promenádovala. On jí na oplátku sní trochu žrádla a vypije vodu... No na vodu už mu dávam kastrol, protože bych misku, která kočce stačí na celej den někdy i dva musela nejmíň 20x naplnit, aby se trochu nazunkal..
No a tohle roztomilé zvíře Honzíkovi dneska šláplo do ksichtu. Jinak to napsat nejde, to tak že doslova :-)). Celou dobu Majky poslouchal a nepřiblížil se k hrací dece na krok. Ale když Jíťa zasedla k Vampírovi na deku, psychicky to nevydržel a chtěl za ní... Chvíli jsme bojovaly a sundavaly ho z té deky a už to vypadalo, že máme vyhráno a najednou hamt! a Majky plácl Honzíka do obličeje packou. Naštěstí to nic moc nebylo, protože ležel, takže to nebylo žádnou silou.
Honzík ani nezjistil, že se něco stalo. Byl kapku překvapenej, ale nebolelo to, tak ani nezabrečel. Za to koukal, jak jsme psovi vynadaly :-))
Já se ale přesvědčila, že ochranitelský pud matky funguje naprosto perfektně. Vystartovala jsem na něj, nejdřív, že sundam packu z Honzíka, to ale rychle udělal sám a pak, že mu dam pár facek. V půli pohybu jsem si ale uvědomila, že nejsem jeho panička a tak už jsem nechala Jíťu, aby to dokončila za mě. Pes samozřejmě dostal sprdunk a musel do předsíně na hambu.
A tady pro představu malé foto...
Žádné komentáře:
Okomentovat