Návštěva

Ta kočka je nějaká divná...

Tak si tak večer sedim u telky kojim vampíra a jsem šťastná, že mu to už tolik nebublá v břiše (má zrovna období prdíků), když se ozve z předsíně... "Ta kočka je nějaká divná... Je to vůbec naše kočka?"

Tak se tak zamyslím, proč se Honza ptá? Kočka je už konečně spokojená po několika týdnech útrap a ustrkování kvůli vampírovi.. No ale je fakt že kapku zhubla, ale že by jí Honza nepoznal? Znovu se ozval ten dotaz, jestli je to opravdu naše kočka. Honza byl na cestě na balkon na cigárko, tak mi bylo jasný, že musím já dojít s vampírem v náručí za ním, on za mnou v botech nepůjde. Hihi, to mu chválím, nepošlape koberec... No tak se poskládam, vstanu projdu okolo kočky, která spokojeně žere a dojdu do předsíně, kde sedí ta samá kočka... Že by chyba v Matrixu?...

Kočka mňoukla nějak vysoko než ta naše, a mě bylo v tu ránu jasný, že naše neni. Honza otevřel dveře a kočka, která už byla o něco mohutnější, ale pořád černá se žlutýma očima jako Myš vykráčela ven, kde už bylo slyšet... čiči, kde jsi?

Soused hledal jejich kocoura co utekl :-) No vidíte to a já si dycky myslela, že mají mourka....

Jen naše Myš na to všechno koukala nechápavě, jakoby snad žádnou návštěvu nečekala :-)