Kojení

kojila máma, kojil táta, kojily všechny děti......

Přihodím jednu historku ze šestinedělí...

Jak už to tak bývá, hormóny se bouří a u mne se to nejvíc prosazovalo při spaní a ve snách. V jednom kuse jsem se probouzela s tím, že jsem při kojení usnula a teď je malej zalehnutej a nebo se mi zdálo o zlámaných ručičkách a nožičkách a vykloubených kolínkách ach ouvej... Něco srandovního z toho ale přece jen vylezlo.

Zas jsem se vzbudila na brečící budík hluboko v noci a koukám koukám, proč je ten Vampírek tak nízko v mých nohou? Kdyk je černej, jakto? Jak se dá nakojit, když je tak stočenej do klubíčka a tak daleko?.... No to bylo otázek a pak jsem se probrala a zjistila, že chci kojit spící kočku.. Určitě by si dala říct :-D

A nebo... zas jsem se vzbudila při brekotu a koukám, ten Vampírek nějak vyrostl.. Hmm to je dobře, že leží ke mě bokem, ale má takovou velkou hlavu. Jak ho nakojim, když má takovou hlavu? To se u toho budu muset nějak šíleně zkroutit... No naštěstí jsem se probrala dřív, než jsem manžovi Honzovi vrazila prs do pusy ;-))

A do třetice, slyšim brekot, šmátnu po malym, dam ho k prsu a říkam si, to je fajn, jak už jsem se to naučila rychle a ani se nemusim tolik probouzet.. Jenže brekot pokračuje.. Hmm to je divný, kdyk musí už pít, tak ho přitisknu blíž k sobě, třeba je nějak zalomenej... Nakonec jsem zjistila, že kojim peřinu a malej vříská hlady v postýlce ;-)

Tak to je zatím tádydádydááá...