pondělí 21. listopadu 2011

školka

tak, další "milník" máme za sebou

Tak, dnes byl TEN den, kdy se vlastně všechno otáčí. Poslední dny jsem přišla na to, že Vampírovi opravdu už nemůžu a ani nevím co navíc ještě dát a naučit ho a tak jsem začala víc pátrat po školkách... No teda ona je to jedna školka, soukromá a chválu jsem na ní slyšela, akorát jsem pořád nevěděla, kde je a nenašla nikde kontakt. Až se poštěstilo a já se dověděla, kde se nachází a těšila se, že se tam půjdem podívat. A světe div se, hned na to mi do ruky přistál leták s kontakty a že bude den otevřených dveří. Leták ležel doma, já měla dobrý pocit a tak nějak mě pořád nic nenutilo se tam hlásit :-)


Až minulý týden volá babička, že je nemocná a tudíž nemůže Vampíra pohlídat, zatímco chodíme se Sluníčkem plavat. Vzhledem k tomu, že ani druhý dědeček nemůže zas tak hlídat, situace za mne rozhodla a já domluvila na tento týden školku, abych v klidu plavčila se Sluníčkem a Vampír se nenudil kdesi po všech čertech s dědou mezi vším jeho zařizováním. Pak už následovala příprava Vampíra na první den bez mámy a odpovědi na tisíce dotazů od toho jak to tam bude vypadat až po to, proč tam vlastně musí.


No vynervovaná jsem byla šíleně, když jsem viděla Vampírovu reakci na mou větu "tak příští týden jdeš do školky!" tak se mi sevřelo srdíčko. To dítko chvíli říkalo, jak ho bolí bříško a následně prospal celé odpoledne... A tak jsem poslední dny trnula hrůzou, jak z příprav, abych něco neopomněla tak z toho jak to tam to nebožátko zvládne. No manža ze mě už nemohl ;-))


A dnes byl tedy den D. Vampír od včerejška naprosto v poho, jakoby se nechumelilo, já kamenná tvář hráče pokeru, abych ani jednu pochybnost nepřenesla na něj.... HEK! To bylo úsilí ;-). Po prohlídnutí toho, jak vypadá třída a zjištění, že (shodou okolností díky počasí) jsou dnes ve školce jen 3 dítka, Vampírovi otrnulo. Začal povídat paní vychovatelce a pak, když se podíval, jak vypadá místnost na spaní a že maj v postýlkách šmouly, jakoby z něj spadl kámen. Než jsem stačila odtrhnout Sluníčka od morčátek co tam mají v teráriu asi 2x se se mnou rozloučil ať už jdu :-D.


Horší bylo oddělit Sluníčka, ten ječel, že nikam nechce, že chce Děděho a vypadalo to, že si myslí, že ho tam chci nechat na vždy. Nakonec jsem ho odvezla řvoucího s tím, že si jede domu odpočinout a že si pak Děděho vyzvednem. Sotva jsem doma otevřela dveře, nakvartýroval se do postýlky, že jde spát, aby to rychleji uteklo :-D.


Když jsme jeli Děděho (alias Vampíra) vyzvednout, tak se těšil, výskal, pozpěvoval si a popoháněl mě. Ve školce ho obejmul a když viděl, že jdem domů, pomalu si i poskakoval. No a Dědě? Ten tam snědl čočkovou polévku a přidal si knedlík!!! A to doma se na čočku ani nepodívá :-D


Takže ve finále pocity super, ťuk ťuk, snad se nám to už nezvrhne v brečící scény. Ale co, mě tímhle nastala velká změna a začala jsem si uvědomovat, že už bude z domova čim dál víc a víc... Prostě už je to velkej kluk....


Aaaaachjo, a to jsem myslela, že to mam srovnáno a tohle už mě nerozhází.... FŇUK!


5 komentářů:

  1. teda, to jsi ho mela dlouho doma... :P vzdyt je skoro predskolak :) ale znam... totez mam u kazdeho milniku ja a pritom holky to zvladaji ve finale bez problemu a ja jsem na nervy... jaka je to skolka?

    OdpovědětVymazat
  2. Nojo, to se ti řekne dlouho, do obyč. školky jsme se nedostali už dvakrát a do soukrom. nebyla potřeba vzhledem k penězům a vzhledem k tomu, že by se muselo dojíždět. Takhle teda máme soukromou (obyč. max. 15 dětí, zatim bohužel nevím o stejně starém spolužákovi, takže tam asi bude nejstarší :-((( ale uvidíme), dojíždět zatim musíme, ale je to přes les, takže né daleko a až bude hezky, kluci budou hezky rajzovat pěšo...

    OdpovědětVymazat
  3. super že jste (jsi) to zvládla :) Náš malej říká staršímu podobně Ďaďa :) musím už to taky sepsat.

    OdpovědětVymazat
  4. Abu! Na tebe tady čekám už let :-D Pomalu už my vyrostly vousy ;-))... Já doufám, že se máte fajn a že to, že nepíšeš znamená jen to, že máš frmol a kluci tě zaměstnávaj na 110% a hlavně, že si to užíváš ;-). Těším se, až zas napíšeš, budu to lačně hltat, protože jsem zvědavá jak s malým Abu a Abubráškou :-D

    OdpovědětVymazat