pondělí 3. října 2011

Zas jedna k popukání

aneb co je lepší, rýmička nebo nožička?

Už jsem si skoro zvykla, že tchýnina pomoc je jen pomoc taková, aby ona dobře vypadala, nikoliv aby to co dělá někomu pomohlo, ale tohle, to mě zas pěkně vytočilo do běla....


Minulý týden jsme měli doma sádrokartonáře (ano podkroví už se zas "hejbe" a snad do zimy bude zatepleno a dá-li bůh i všechny pokoje hotovy). Sádrokartonáři byli (a ještě budou) pěkní fachmeni, pořád jen makaj, vůbec nechtěj kafe a nedej bože, kdybyste si s nimi chtěli jít popovídat. Házej na vás kukuče typu "nezdržuj, makáme"... Snad právě proto, že skoro nemluví, za celý den prohodí jen "dobrý den" a "nashledanou" mezitím jsou zavření na půdě a zběsile buší, tak snad právě proto je náš Sluníček nemá rád. A když začnou vrtat? Pak se mi pověsí na nohu a nesleze ze mě celý den...


No a do toho všeho přišla tchýně s nápadem, že si veme na půl týdne Vampíra a jeho bratránka na chatu. To mě samozřejmě nesmírně potěšilo, protože Vampír, jediné vzrůšo pro Sluníčka by mu odjel a tím pádem už bych Sluníčka z té nohy nedostala ani heverem, natož se snažit něco udělat. Řekla jsem jí tedy, že mi takováhle "pomoc" vůbec nepomůže a jestli si nechce vzít Sluníčka, kterej si stejně daleko víc než Vampír rozumí s tím bratránkem... Na to samozřejmě řekla, že ne a víc o tom nemluvila.


Manža, kterej nevěděl, jak to vlastně všechno je domluvené, Vampírovi slíbil pobyt na chatě a já s tím nemohla už moc hnout, protože jsem ho nechtěla zklamat. Když už má něco slíbené, tak to přeci nebudu zas měnit. Před odjezdem se k nám nakýbloval i bratránek (nejspíš řádně zpracován), aby si jó zaručil, že Vampír pojede a já teda nakvašeně začala házet věci do tašky. No a když už si u nás ten bratránek hrál, najednou z něj vypadlo, že má rýmu jak trám a že nebyl ve školce, protože je nemocný. Tak to mě opět rozpálilo do běla. Švagrová veškeré nemoci svých dětí řeší tak, že je pošle za babičkou a víc jí to nezajímá. Takže tohle nebylo poprvé a i přes moje protesty, že bych ráda, kdyby mi aspoň oznámili, že "naše dítě je na tom takhle a takhle, záleží, jak si to přeberete" jsem se to opět neměla dovědět a zjistila to až takhle.


Řeknu vám, že jsem se táááááákhle klepala, tak on nejde do školky, aby nenakazil ostatní děti a naše dítě nakazit může?.... Naštěstí Vampír tohle chápe, takže se mnou souhlasil, že nikam nejede. Obratem jsem zavolala tchýni, že takhle teda ne! Načeš ona (jako vždy) hájila švagrovou do krve, že přeci s bratránkem byla u doktorky a ta jí řekla, že to je jen rýma a nic zlého... Nechápu tedy, proč chodí s rýmou k dr., když nepotřebuje ani paragraf, protože je doma????... Nic méně jsem neoblomě řekla, ať jedou sami a oni -jak jinak- naštvaně odjeli.


NO a teď to finále... Ten den v poledne, aby to Vampírovi nebylo líto, že nemá zábavu (hahaha tam má teda vždycky zábavu s velkym Z...) jsem ho vzala na kolo... To moje chůdě nedojelo ani 50 m, kde to chtělo otočit a bžuchlo z kola jak švestka... No a jak to dopadlo? ... Má nohu v sádře a nejspíš zlomenou. Dr. si nebyl jist, viděl tam prý nějakou vlásečnicovou prasklinu, ale možná že to byl jen stín... No každopádně na 14 dní máme vystaráno.


Bylo mi hrozně mizerně.... Nedovolila jsem mu chatu, protože by tam na 100% dostal rýmu (spěj všichni v jedný místnosti a co si budem povídat o hygienických návycích dětí + tchýni, která jim dává zcela běžně pít z jednoho hrnku...), ale už jsem si nebyla jistá, jestli je to určitě na 100% a jestli to vůbec mělo cenu. Místo blbé rýmy má zlomenou nohu...


Jediné zadostiučinění jsem měla, když se vrátili z chaty a skutečně, všichni jsou nachcípaní... Vypadá to, že se chytli za nos, ale jen tak částečně, protože samozřejmě tvrděj, že tam seděli venku dlouho do noci a určitě se nachladili....


Tak takhle tady žijem...

5 komentářů:

  1. Vsude stejny......moje tchyne se zase strasne divi, ze ma senior kaz na zubu, kdyz ho temer denne krmi pernikama...

    OdpovědětVymazat
  2. :-D No se sladkostma je to i u nás, ale naštěstí se mi podařilo vychovat dva šikuli, kterým sladký nic neříká, takže oni to příjmou ale pak někde šťastně zapomenou nebo odevzdají mě... A tak se nám tu hromadí spoustu bombónů a čokolád a nikdo to nejí a my to zas pak posíláme dál a musíme si ale hlídat, aby to už nebylo prošlý ;-))))

    OdpovědětVymazat
  3. ty jo, to je teda blbá náhoda s tou nohou co... tak ať to alespoň není zlomené...

    OdpovědětVymazat
  4. No, dnes je to přesně týden a už mi tu na tý noze dělá pěkné skopičiny a dokonce jednou zapomněl, že tu sádru má, takže já doufám, že to snad opravdu zlomené nebylo. Ťuk ťuk ťuk...

    OdpovědětVymazat