úterý 25. května 2010

Souhrn - 9. měsíců

jojo, tenhle pátek to bude 9 měsíců!

Já se konečně probrala ze zimního spánku a taky z farmville-slepoty, abych zjistila, co všechno jsem zameškala. Takovým posledním nakopnutím byl Vampír, který mi začal tvrdit, že chce být radši u babičky než u nás. Prostě se stane... Taková menší krize, kterou jsem se snažila zaplácnout virtuální hrou, místo abych řešila. Okolí (rodina manžela) mě trochu donutilo se stáhnout, protože jakmile tu něco pronesu, někdo se urazí a vyloží si vše jinak. Nejsou tady prostě zvyklý na upřímnost. Tak nějak jsem pak už neměla sílu na nic, ale zas už neviděla, že právě ten zbytek co mám, mi vycucává tahle hra. Ano, vím to o sobě, že jsem k tomu náchylná, ale naštěstí se ještě umím probudit... Na okolí jsem se vyflajzla a řekla si "Bejby přece nebude sedět v koutě" a začala se zařizovat po svém.

Sluníček je teď jako houba. Doháníme všechno, na co jsem se vykašlala, protože přece "každé dítě si k tomu dojde"... Nojo, dojde, ale jakým způsobem? Přecejen je dobré ho kapku pošťouchnout a ukázat mu ten správný směr... Třeba nerozčilovat se, když vás veme za tvář a štípne vší silou, neřešit to rázným "nenenene!" a "tytyty!!" ale vzít mu ručku a naučit ho, jak se dělá "malá, malá".

Mlela jsem se od extrému k extrému. U Vampíra jsem mu podstrkovala a učila ho vše. U Sluníčka jsem si řekla, ať si na to příjde sám. Protože, jak to nakonec dopadlo s Vampírem. Ten totiž když nemusí tak nic nedělá, on to za něj někdo udělá a nebo to nebude, jemu je to jedno... :-( Je hodně vysilující ho motivovat (taky nejspíš jeden z důvodů té únavy a krize)... Jenže nechat Sluníčka růst jako dříví v lese, to taky není ono. Takže nezbývá, než najít tu správnou střední cestu a o to se teď pokouším, když jsem shodila ty pomyslné klapky z očí. Né že by to Sluníčkovi neprospělo, je hodně samostatný (zabaví se při hraní dost dobře sám) a má velmi dobrou pozorovací vlastnost. Okoukal pár scénářů od Vampíra alá divadýlko na téma "mamíííí uděleeeej toooo já to neumiiiim" :-D. Mezi jeho oblíbené triky patří postupné vyhazování všech hraček z lehátka co má a čeká mou reakci... Je to takové laškovné přivolávání :-D

Věci bere převážně oběma ručičkama, ale levou preferuje víc. Hurá, že by byl konečně jeden z kluků po mě levák? :-D (Vampír bere vše výhradně do pravé a kolikrát ho přistihnu, že na levou naprosto zapomíná. Něco dělá a třeba v levé drží nějakou naprosto zbytečnou věc, kterou k tomu nepotřebuje, ale přitom mu chybí ruka).

Věděla jsem od začátku, že pokud bude dítko v lehátku, bude línější. Nějak jsem na to nedbala a teď to mám. Sluníček si hodně zvyknul, že ho v lehátku všude nosím a tak má vše jak na dlani (proto je dobrej v tom opičení) O to víc ho teď rozčiluje, že jen leží a neplazí se, protože on je hodně zvídavé dítko a ležení jen tak se mu hodně rychle omrzelo. A právě proto je jako houba, začal se zajímat o všechno co ho učím. Během 2 týdnů se naučil na břiše otočit dokola, pomalu začíná zvedat zadeček a odstrkuje se nohama. Jenže přitom reje bradou v zemi :-D Ale to vypilujem. Během jednoho týdne (teď co byl) se naučil nádherné pápá a nevím jestli se mi to zdá nebo ne, ukazování zvířátek v knížce a následné pobídnutí, ať je ukáže mu jde dost dobře. Málokdy se splete v plácnutí do obrázku, který chci aby ukázal a když neukáže, vidím, že k němu otáčí zrak. Takže pasivní slovní zásoba se nám začíná taky úspěšně rozšiřovat.

Začali jsme chodit na plavčo (v mezidobě, kdy je Vampír u babičky) a Sluníček je nadšený. Ohromně se mu to líbí a je to pravý opak Vampíra. Zatímco ten několik kurzů prořval, než mu došlo, že je to docela fajn, Sluníček je od začátku u vytržení. Plácá do vody, kope do míčů a světe div se, nepláče při potápění a to i když si lokne. Dokáže se pak hned zas zasmát.... Ano, je to podle mě taky hooooodně tím, že já jsem při tom v pohodě a nebojím se, že by se nějak mohl utopit (což u Vampíra jsem strach měla a tak to bylo jiné). Děcka specielně při plavání hoooodně umí vycítit náladu rodiče. Asi se na něj musí hodně upnout a spolehnout v tu chvíli, protože bez něj by se utopili a tak proto.

No, to už je snad zatím zas vše z mé "zpovědi".... ještě mě napadla jedna novinka! Včera nám vykoukl další zub! Třetí v pořadí a je to horní pravý ;-)

Tak a teď už opravdu konec a držte palce, ať mi ta energie vydrží :-)

8 komentářů:

  1. Ty jo, to bylo chrlení v tobě nastřádaných zážitků, píšu si, lehátko ne :) I když každý si ho chválí....Tak uvidím jak na tom budeme my :) Držím pěsti ať energie vydrží, ale už bude sluníčko (na obloze) a to už bude líp....Myslím, že se Vampír změní až pofičí do školky....

    OdpovědětVymazat
  2. Drž se, a já držím palce, ať energie vydrží :-)
    Sluníček se zdá z popisu být krásně sluníčkový :-)

    OdpovědětVymazat
  3. :D tyjo, to je novinek... :D S lehátkem na tom asi něco bude... Liduška je lenoch, máme co dohánět... Přejeme hodně energie a pozdravujeme! BTW co udělat nějaký společný celodenní výlet do blízkého okolí třeba v půlce června? ;)

    OdpovědětVymazat
  4. díky za tenhle článek. taky mám tendenci věci nechat být, když snahy o řešení nikam nevedou, pak se stáhnu a trávím hodiny třeba u knížky nebo na netu a mám pak výčitky, že utrácím vzácný čas na nesmyslsy... drž se a dej vědět, jak to vypadá...

    OdpovědětVymazat
  5. Lindt,já to beru šéfe! Klidně dáme zas srazík, jen s domluvit na kdy.... Mam vzít i Vampíra nebo jen se Sluníčkem? :-D

    OdpovědětVymazat
  6. Sedmi, ani nevíš, jak jsi mi tímhle pomohla... Přesně tyhle výčitky teď mám! Jsem ráda, že nejsem sama, komu to takhle sem tam ustřelí. Chjo, chjo... Zatím se to lepší, ale jde to pomaleji, než bych chtěla. Sama se do něčeho dokopat, to je něco.... :-P

    OdpovědětVymazat
  7. :) všichni všichni... jen to musíme nějak zorganizovat a vymyslet... :D Podrobnosti proberem na icq, ju? :D

    OdpovědětVymazat
  8. My lehátko neměli a prťo je taky lenoch. Ono je to v těch dětech:)

    OdpovědětVymazat