Pokroky, co se cení

není nad dobrou přípravu do školky

Vampír byl na víkend u tchýně a protože tam byl se svým bratránkem Matem, který je o 3 měsíce mladší (intelektuálně asi víc :-P) a divočejší a tudíž není oblíbencem Vampírovým, protože mu "ubližuje", ale nikdo mu to nevysvětlí, že to je špatně :-(, s kamarádkou jsme ho chtěli na onen víkend řádně připravit... Teda spíš kamarádka. Vampír si prošel přednáškami ode mne: "když tě budou oblíkat do Matových věcí a jemu dávat tvoje, zařvi, to je moje!!! (ano už i to už tady bylo)" a pak ještě další přednáškou typu "podívej se, co ti tu balím, ať víš co si máš hlídat. Hračky máš podepsané!!"... No nesmějte se, bohužel i to je tvrdá realita :-(... kamarádka doplnila přednáškama: "takhle ho zboxuješ, když ti bude ubližovat" a "nauč se tyhle nadávky, budou se ti hodit i do tvého dalšího života"....

Po onom víkendu a přípravách (i mých duševních) se mi vrátilo skutečně dítě intelektuálně o půl roku zpátky, roztěkané nesoustředěné, s polovinou hraček a nějakými cizími erárními, s politým oblíbeným sešitem s "úkoly", BEZ dvdček s Bořkem (šílená trága, na kterou jsme naštěstí přišli až dnes ;-))), a s tričkem oblečeným cedulkou dopředu..... Dobrá, chápu, že tchánovci měli na starost ještě toho druhého živla, ale pozor na věci dávat mohli, specielně na to velké nakládací auto na písek, které dostal Vampír od druhé babičky (měl ho taky samozřejmě podepsané ;-)) a která se na něj samozřejmě ptala hned, co přišla na návštěvu....

Já to shrnula dvěma slovy už ve dveřích při vítání (teda né nahlas) a to TY VO.E.... a od té doby začal proces "návratu do normálu"... Jak jsem si vždycky stěžovala, že jsem utahaná z toho, že mam ukecané dítě, tak tentokrát konečně ukecané dítě nebylo, ale vyluzovalo podivné skřeky (specialita Mata). Unavená jsem ale byla zas a to z toho, že obyčejné příkazy, které před víkendem stačily říct jednou jsem teď musela opakovat nejmíň 6x a to z řádným důrazem při těch posledních pokusech. Vampír prostě nefungoval... Natož abych z něj dostala nějaké povídání o tom, co se o víkendu dělo.

Tchýně mě ještě namíchla dvěma větami a to: pořád chtěl koukat na Bořka a nechtěl jít ven, měl by se u vás doma míň koukat na televizi.... (pozn. autora: Copak já mu tam na chatě dělala režim, kdy má koukat na telku a kdy ne? To si jako myslej, že když dvouletému dítěti zapnou nejoblíbenější seriál, tak ho to za půl hodiny samotného omrzí, sám odhadne, kdy je dost koukání a je čas jít ven??) a druhou větou: nechtěli vůbec jíst zdravě, celozrnej slunečnicovej chleba mi oba odmítli (pozn. autora: no ještě že v tomhle měli rozum, takhle malé děti přece celozrné věci vůbec jíst nemají!!! Kristova noho ;-)).

No a proč to píšu až dnes? Dnes po dvou dnech úsilí dostat Vampíra do jeho normálního stavu, tj. ukecanej ;-))) (a řeknu vám, že už mi to nevadí a nejsem z toho tak utahaná jak se mi dřív zdálo) se mi to konečně podařilo a on začíná pomalu lovit z paměti, co se dělo o víkendu a co jsem čekala že mi řekne hned jak přijedou... a mimo jiné samozřejmě nezapomněl ani na jednu nadávku, kterou ho kamarádka naučila a s velkým ba přímo hurónských smíchem mi je opakuje :-)

Nejoblíbenější je nyní cornuto!!! (vyhledejte si v italském slovníku) a pokus Vampíra ukázat to na prstech :-))

Ale dodatečně jsem se od tchýně dověděla, že Mata učil "ty debi..." :-) tak nevím, jestli ho to opravdu učil, a nebo si spíš vzal něco z přednášky a využil toho ;-)

Každopádně na další víkend u tchánovců na chatě už nedostane ani lopatku na písek.... a nebo jo, ale na řetízku na krk :-)