První obrázek od doktorky

aneb kapku zběsilá půlka týdne..

neděle:
- naložení do obr auta; konstatování, že jsme rádi, že nemusíme vláčet ještě cizí věci, protože auto stačilo tak tak ;-)
- vypadlá navigace 10 km před cílem, když nemáme autoatlas a jedeme po vesničkách prdelkách, kde nejsou ani ukazatele
- šťastný dojezd, ale zjištění, že kufr od auta nejde otevřít ani zavřít...
- šííííílenej cvrkot v herně - 14 dětí a 14 mamin co se dlouho nevidělo... brrr šla mi z toho hlava kolem :-)
- hučení kotle od topení a teplé vody, u kterýho se absolutně nedalo spát (usnula jsem ve třičtvrtě na 4)

pondělí:
- príma procházka po okolí a překvapivě hned usnuvší dítě v kočáru
- odpolední plavání v bazénu
- uložení uondaného děcka, které ale nemělo klidný spaní a pořád se budilo
- znechucení nad správcem, co slíbil, že udělá něco s hučícim kotlem a kterej zmizel mezitím, co jsem ukládala dítě a kotel nevypnul... vyndání kotle
ze zásuvky a zjištění, že tam hučí ještě něěěcooo!!! (kotel od bazénu měl -nevim proč- vývod do mezipatra mezi pokojema... ucpání díry toaleťákem a následné černé svědomí, co nedovolilo toaleťák tam nechat... abysme nevyhořeli ;-)
- překvapivě brzké usnutí (přecejen u permarentního hučení to jde líp než u přerušovaného)

úterý:
- super výlet na hrad Svojanov... hrozný výstup na hrad po kočičích hlavách s kočárama a dešťové provazy; voda co se dostala všude...
- zjištění, že trojkolka je do terénu faaaaakt bombaaa, protože výstup nesmírně ulehčilo tlačení po předním kole, které se zasekávalo minimálně - bylo jen jedno ;-)
- odpolední plavání v bazénu a překvapení, že dítě není vůbec ale vůbec unavené i když bylo vzhůru déle jak 9 hodin. Strach, co bude, až budem zpátky doma...
- odměna v podobě spánku Vampíra CELOU noc bez probuzení a nebo prsa (ano, kotel jsme opět odpojili ;-))

středa:
- balení a pěkné zapocení při tahání věcí do auta předem...
- Vampírovo kousnutí do židličky tak, že si rozsekl horní ret a natrhl uzdičku
- vynervovaná a vyčerpaná návštěva u dr., kde si mysleli, že jsem divná, když tvrdím "malý úraz" a nesu dítě v náručí v bezvědomí... ale on opravdu jen usnul cestou tam! :-D
- hrdý Vampír nesoucí se od dr. s obrázkem v ruce, horlivě mávající a ukazující obrázek tetě, co nás přivezla ;-)
- cesta domů a malé bloudění, ale to už bylo po tom všem jedno
- nic moc přivítání (podpora) od manži, kterej toho sám měl plný brejle a to tu byl několik dnů sám? :-O ;-)

Na to všechno se dá říct pouze UFFFF, je to za námi! :-)