čtvrtek 13. září 2007

Postěžování si

kdybych to psala včera, tak to bude asi na víc stránek, jak jsem byla vytočená...

Tak si to představte. Těšila jsem se do poradny, že se tam zas pochlubíme s Vampírem a ono to nakonec dopadlo naprosto jinak. Sestřička byla nachcípaná, takže měla blbou náladu. Mě to na ní nepřidalo, protože nachcípanej člověk a ještě u mimina... (ty tečky teď nahrazují část toho několika stránkovýho monologu, co bych tu psala včera *chichoták*). Naše paní doktorka tam taky nebyla, byl tam záskok, nějaká mladice, jednou už jsme jí tam potkali. Je to doktorka na baterky, která nic neporadí, jen blbě čumí... (ano, význam těchto teček jste taky pochopili správně - dlouhý monolog).

Vampír byl mimořádně ftipnej, bral doktorce tentononc ten...skop aby ho mohla poslechnout. Takže ho málem neposlechla. Jenže pak jsem se zeptala, co mam dělat s tim, že Vampír málo jí. Že jsme vynechali už úplně dopolední svačinu, aby snědl vůbec něco k obědu atd. Dívali se na mě, jak na ... (ne tyhle tečky jen nahrazují sprostej výraz), protože Vampírovi je 9 měsíců a měří 76 cm a váží 9,80 kg, což jsou míry ročního dítěte. Takže si pomalu ťukali na čelo, že mam takovýho vařbuchtu a stěžuju si, že nejí. Takže tady jsem nepochodila a navíc mi poradili úžasné nápady, jak do něj nacpat bílej jogurt. Jenže si nějak neuvědomili, že ty nápady už jsem měla taky a říkala jsem jim o nich, že nefungujou... (ano teď jsou tečky správně).

Cestou domu se mě snažila mamka uklidnit řečma, který si naprosto protiřečily a polovina z toho nebyla pravda. Prostě se mi snažila cosi namluvit. Ani jsem radši moc nevnímala, protože, co věta to perla a ještě k tomu vytáčející. Poslala jsem jí teda s Vampírem k nim domu, že se stavim u nás pro oběd pro něj a příjdu... (jo správně) No a u nás jsem nakonec strávila dýl, než jsem si myslela, protože jsem se musela uklidnit. Tak jsem aspoň vyluxovala, abych se vybila. Docela to fungovalo.

A poslední perla byla ta, že když jsem se stavovala u rodičů pro toho nešťastnýho a hladovýho *mrkací smajl* Vampíra, tak po mně začal táta uklízet (to je jedno co a jak, jde o tu pointu, takže ...) a chovat se ke mě jako k malýmu děcku, co si neumí ani utřít nudli. Takže další vytočení...

Pak už mi ten den bylo fajn, ale řekněte mi, jaktože jsem se nechala takhle hodně vytočit? Že by hormóny? Odchází laktační psychóza? A nebo nedostatek/dostatek sexu? ;-) A co Jan Tleskač? (jojo, opičim se, ale je to ftipný ne?)

Tak čágo bágo, čekam od vás moje psychologické rozbory a profil...

4 komentáře:

  1. Dyť seš taky wopice ne? (smích)

    OdpovědětVymazat
  2. Za to ty jsi fofrmén. Škoda tý jedný vteřiny, mohl jsi mít zajímavej čas komentáře ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. To bylo schválně, hlavně nenápadně, stačí, že můj blog objevili moji rodiče.. Už musím malinko opatrněji.. (smích)

    OdpovědětVymazat
  4. Určitě to budou ty hormóny a hlavně nedostatek sexuálních hrátek :-P

    OdpovědětVymazat