Jak to začlo

Tak a je to tu. To před čim jsem byla varovaná a varovala i sama sebe :-)

Do té doby, co jsem chodila do práce bylo zábavy a aktivit dost a dost... Ale pak, jsme se rozhodli, pořídit si malého vampíra. Tou dobou jsme ještě nevěděli, že mu tak budem říkat, byl to milášek, zlatíško v bříšku, ššš ššš :-)

Těšili jsme se oba moc a moc a ze všech stran začla přicházet ta varování: "Bude to hodně práce, nedokážeš si to představit." "Pozor ať Honzovi pořád neříkáš jak si miminko uprdlo, co ten den vyvedlo a kolik toho vykakalo... Jako každýho správnýho chlapa ho to brzo unaví a bude z práce chodit později a později... " "Budeš hnedka na vedlejší koleji, všichni budou koukat po miminku a po tobě už nevzdechne ani pes".....

A já nevěřila. To přeci nemůže být pravda? Jak hodně by se mohl změnit můj život? No docela dost... Samozřejmě si nemůžu stěžovat, Honza si nás obou všímá dost a dost, nemůžu si ani trošilinku postěžovat, ale přeci jen, jsem zavřená doma, pořádně nepokecam, sem tam po telefonu, chaty mě nebavěj..... A tak se zrodila myšlenka Blogu.. Už jen kvůli tomu, že si musim říct svých 2000 slov, chci aby muž chodil brzo z práce domu a ebu ebu gugu a gege mě neuspokojuje :-)

Pokud ty moje plky bude někdo vůbec číst, tak snad ho neomrzim a neotrávim mu den.. a když, tak mě nemusí dál číst ;-)